Mladý muž, který neumí plakat, je barbar.
Starý muž, který se neumí smát, je pitomec.
Richard Rohr

Myšlenka na pondělí dvacátého osmého týdne v mezidobí -

Strach, nepřítel víry

(Zaznamenáno na Hoře blahoslavenství.) Největším nepřítelem víry není pochybnost; největším nepřítelem víry je strach. Většina světa je ovládána strachem – banálním i velkým. Banální strach ovládá lidi; velký strach ovládá národy. Všechny lidi světa bychom uživili, kdybychom přestali zbrojit, ale my se bojíme.

A tak veliký tvůrce pokoje usedl na tento vrch a kázal světu. V blahoslavenstvích řekl, že ti, kdo šíří pokoj, budou šťastni (viz Mt 5,9). Budete Božím vlastnictvím. Nicméně i my, křesťané, jsme zaujati svým strachem a zaštiťujeme se, protože nevěříme tomu, co Ježíš řekl. Čteme blahoslavenství každý rok v kostele o slavnosti Všech svatých. Ale své životy na nich nezakládáme.

Ježíš na tomto místě kázal blahoslavenství jako úvodní řeč svého vyučování. Učitelé vědí, jak zásadní význam mívá první věta. Co Ježíšovu řeč otevírá? „Blahoslavení chudí v duchu.“ Ježíše vůbec nepochopíme, dokud nepochopíme absolutně centrální význam této věty a zbylého kázání, které zde z úst Ježíšových zaznělo. Nicméně velmi dobře bych obhájil, že Kázání na hoře bylo a zůstává nejopomíjenější částí Ježíšova učení, dokonce i církví. Kázání na hoře je protilátkou proti strachu. My jsme však nikdy strach nechápali jako kruciální téma – tím jsou pro nás jen pochybnosti.

Fear, the Enemy of Faith

(Recorded at the Mount of the Beatitudes) The greatest enemy of faith is not doubt; the greatest enemy of faith is fear. Most of the world is controlled by fear, petty and big. Petty fears control people; great fears control nations. We could feed all the people in this world if we would stop building arms, but we are afraid.

So the great peacemaker sat on this hill and preached to the world. In the Beatitudes he said those of you who make peace will be happy (Matthew 5:9). You will be God’s own. Yet even we Christian people are preoccupied with fear and protecting ourselves because we don’t believe what Jesus said here. We read the Beatitudes in church once a year on the Feast of All Saints. But we don’t base our lives on it.

Jesus preached the Beatitudes here as the inaugural sermon of all of his teachings. Teachers know how crucial your first sentence is. What is Jesus’ opener? “Happy the poor in spirit.” We don’t understand Jesus at all until we understand the absolute centrality of that line and the rest of the sermon he gave here. Yet I could make a strong case that the Sermon on the Mount has been and is the most neglected and rejected part of his teaching, even by the Church. The Sermon on the Mount is an antidote to fear. But we have never seen fear as the crucial issue, only “doubt.”

from On Pilgrimage With Father Richard Rohr

Pokud chceš tyto denní meditace Richarda Rohra z knihy "Radikální milost" dostávat do své mailové schránky, napiš na iv.hudec(et)gmail.com

Kdo jsme?

Tento web reprezentuje hnutí Chlapi, neformální společenství mužů, kteří hledají takové způsoby duchovního prožívání, se kterými se dokážou jako muži ztotožnit a celou bytostí je žít.


Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.

Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání. 

Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.

Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.

Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování. 

Pavel Hrdina a Martin Šmídek

Role mužů v dnešní době

„Cíl, který je pro mladého člověka zcela normální,
se pro starého stává neurotickou překážkou“ (C.G.Jung)


Stojíme na prahu změn, jak ve společnosti, tak ve světě, stejně tak i v církvi.

Tato skutečnost na nás klade mimořádné nároky. Uvědomuje si tuto naši úlohu ve světě, ve kterém žijeme. Chceme dostát odpovědnosti, která nám byla svěřena. Nejsme na to sami. Učíme se stát bok po boku jeden druhému. Pohybujeme se po horizontále konkrétního života a zároveň jsme pevně ukotveni vzhůru. Jednak jsme si vědomi vlastní zranitelnosti a stínu, ale také zároveň s tím jsme si vědomi, že jsme součástí velkého příběhu stvoření. To nás zbavuje přílišného lpění na výkonu, úspěchu a stoupání. Zjišťujeme, že všechno má v našem životě místo, naše vítězství i nezdary, rány i uzdravení, radost i bolest, život i smrt. Všechno se nám postupně stává dobrými životními učiteli, a stávali se z nás moudří mužové.


O to nám tady jde. Tímto chceme obohacovat svět, ve kterém se odehrává náš život. 

P. Petr Glogar