Mladý muž, který neumí plakat, je barbar.
Starý muž, který se neumí smát, je pitomec.
Richard Rohr

Myšlenka na Masopustní úterý -

Mardi gras!

Některé skupiny radikálů nám jdou na nervy tím, jak hrozně jsou vážní. Všechno je u nich tak moralistické, těžké, všechno hodnotí podle vzoru dobrý, lepší, nejlepší, správný, špatný: „Písmo praví: tohle nedělej; musíš dělat tamto.“ Snad mě to unavuje příliš rychle, neboť jsem byl vychován katolicky. Příliš mnoho moralizování se skutečně stává unavujícím, samoúčelným a nakonec částí problému samého. Dospělý křesťan je obvykle „svatým bláznem“.

Opravdu nejsme „těžkou“ církví, což je fakt, který často pohoršoval jiné denominace. Je čas být v první linii a pak se také může člověk na nějaký čas stáhnout, aby se radoval z dobrého a krásného, z poezie, lásky, přátel, smíchu. Tak je tu akce i kontemplace, půst i slavení – a také schopnost rozpoznat, jak a kdy mezi oběma volit. V tom spočívá nejdospělejší forma křesťanství. Je ovšem také tou nejvzácnější.

Mardi Gras!

Some groups of radical disciples wear us out because they are so serious. Everything is so moralistic, heavy and a value judgment of good, better, best, right, wrong: “The Scriptures say, Don’t do this; you must do that.” Maybe I tire of this quickly because I was raised Catholic. Too much moralizing really becomes laborious, self-serving and finally, part of the problem. The mature Christian usually is a “holy fool.”

We really aren’t a heavy Church, a fact that has often scandalized other denominations. There is time to be on the front line, then you can take some time in the back enjoying the good and the beautiful, poetry, love, friends, laughter. That’s action and contemplation, fasting and feasting – and knowing how and when to do them both. It is the most mature form of Christianity, and also the rarest.

from Why Be Catholic?

Pokud chceš tyto denní meditace Richarda Rohra z knihy "Radikální milost" dostávat do své mailové schránky, napiš na iv.hudec(et)gmail.com

Kdo jsme?

Tento web reprezentuje hnutí Chlapi, neformální společenství mužů, kteří hledají takové způsoby duchovního prožívání, se kterými se dokážou jako muži ztotožnit a celou bytostí je žít.


Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.

Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání. 

Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.

Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.

Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování. 

Pavel Hrdina a Martin Šmídek

Role mužů v dnešní době

„Cíl, který je pro mladého člověka zcela normální,
se pro starého stává neurotickou překážkou“ (C.G.Jung)


Stojíme na prahu změn, jak ve společnosti, tak ve světě, stejně tak i v církvi.

Tato skutečnost na nás klade mimořádné nároky. Uvědomuje si tuto naši úlohu ve světě, ve kterém žijeme. Chceme dostát odpovědnosti, která nám byla svěřena. Nejsme na to sami. Učíme se stát bok po boku jeden druhému. Pohybujeme se po horizontále konkrétního života a zároveň jsme pevně ukotveni vzhůru. Jednak jsme si vědomi vlastní zranitelnosti a stínu, ale také zároveň s tím jsme si vědomi, že jsme součástí velkého příběhu stvoření. To nás zbavuje přílišného lpění na výkonu, úspěchu a stoupání. Zjišťujeme, že všechno má v našem životě místo, naše vítězství i nezdary, rány i uzdravení, radost i bolest, život i smrt. Všechno se nám postupně stává dobrými životními učiteli, a stávali se z nás moudří mužové.


O to nám tady jde. Tímto chceme obohacovat svět, ve kterém se odehrává náš život. 

P. Petr Glogar